|
| |
|
|
Requiem as a musical form and it's transformations in themusic of nineteenth and twentieth centuries
Gonata, Elena ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Holubec, Jiří (oponent) ; Valášek, Marek (oponent)
V této práci jsem zkoumala vývoj zádušní mše napříč staletími. Ukázala jsem, jakými změnami mše prošla, od tradiční mše až po mše současné doby. Zatímco raní skladatelé byli převážně inspirování náboženstvím, později byl zřetelný posun k svobodě p ztráta na životech, tragické události). Mše mohou být psány pro liturgické účely nebo koncertní haly, a mohou s nimi vystupovat sbory, jednotlivci nebo orchestry. Mše mohou být krátké nebo dlouhé a mohou se lišit svou strukturou (polyfónní styl, homofónní styl atd.). Tradiční texty v latině a s náboženským obsahem jsou stále široce využívány, ale výjimečné nejsou ani překlady do různých jazyků nebo zahrnutí žalmů, biblických veršů nebo slavných projevů do textů mší. Dnes skládají mše skladatelé z celého světa, včetně Ameriky, Evropy nebo Velké Británie
|
|
|
J. J. B. Münster: Sacrificium vespertinum, Augsburg 1729, unikátně dochovaná hudební sbírka z kláštera v Borovanech
TRÖSTL, Jiří
Tématem této práce je sbírka hudby k nešporám Sacrificium vespertinum od J. J. B. Münstera. Jedná se o tisk vydaný v Augsburgu v roce 1729. Jeden jeho exemplář se dochoval ve sbírce hudebnin z minoritského konventu v Českém Krumlově, původně byl ale darován augustiniánskému konventu v Borovanech. Sbírka obsahuje především zhudebněné žalmy a Magnificat určené pro sváteční nešpory ve stylu, který byl běžný v pozdně barokní chrámové katolické hudbě ve střední Evropě. Všechny texty jsou latinské. Provozovací aparát zahrnuje sólové hlasy, smíšený sbor, dvoje housle a varhany. Cílem práce je sbírku popsat a zasadit do kontextu dobové hudby a liturgie. Součástí práce je edice vybraných skladeb.
|
|
|
Antonín Celestýn Mentzel a hudba v Broumově v 18. století
Dědečková, Viktorie ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kabelková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá nejprve historickým pozadím Broumova. Zaměřuje se také na provoz obou broumovských škol v 18. století (klášterního gymnázia a městské školy) s důrazem na tamní hudební vzdělávání a činnost. Dále se práce věnuje dvěma broumovským sbírkám hudebnin, klášterní a kostelní. Ty poskytují o místním hudebním provozu v 18. století cenné informace, týkající se jak duchovní figurální hudby, tak i chorální praxe. Katalog hudebnin klášterní sbírky ze 17. a 18. století je jednou z příloh. Součástí studie je samozřejmě také popis pramenů, se kterými pracuje. Jedná se o pět rukopisů Antonína Celestýna Mentzela (1684?- 1740) obsahující celkem třináct jeho kompozic, které jsou v rámci této práce podrobeny analýze z hudebního i textového hlediska. Jejich edice jsou též přiloženy k práci. V závěru se studie zaměřuje na raritní výskyt violy d'amore v některých z Mentzelových kompozic.
|
|
| |
|
|
Hudební činnost sester voršilek v Kutné Hoře během 18. století
Králová, Markéta ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kabelková, Markéta (oponent)
Cílem práce je popsání hudební činnosti voršilského kláštera v Kutné Hoře v 18. století. Tohoto bylo docíleno pomocí nenotových pramenů z tohoto kláštera uložených v SOA Praha-Chodovec a hudební sbírky nacházející se v Českém muzeu hudby. Hudební sbírka následně byla analyzována dle různých měřítek. Hudební činnost kutnohorských voršilek byla srovnávána s hudebními aktivitami voršilek v Praze a Bratislavě a cisterciačkami na Starém Brně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.